O víře
REALISTICKÁ Věřím, že do zítřka mi povolejí záda a neodtáhnou auto před domem a mailem přijde,že mě taky má moc ráda a bude čas si užít – ne jen „nahonem“. Věřím,že dám úsměv vašim duším i má se při tom usměje, dobře to dopadne – tuším.Vždycky je kousek naděje.Věřím. ZATÍM Děkuji za to,že mám možnost tu s vámi být, vidět slunce a vodu pít. Cítit laskavé doteky slov,pohledů a rukou, vědět,že vaše srdce i v mém rytmu tlukou. A mít tu kliku,že se občas směju svému konání a v tom okamžiku velebit to moudré,krásné poznání. Když někdy zastavím se a v mysli rozprostře se mír, vím náhle, že mé pravdy jsou jen nadsázkou. Mám pocit, že jsem součástí té z vír, co nesvazuje… jen naplňuje duše Láskou. Láskou k svým dětem a k životu… a k něčemu, co pro mě tajemstvím je opředeno, jen vím že Je – Je za vším, jen tomu zatím neumím dát jméno. OBYČEJNÝ DEN Věříš,že se ráno probudíš a bude světlo. A na stole tvá káva. A že brzy svý sny naplníš.Ty budeš ten – kdo dobře vydělává. Že blízcí těšit se budou dobrému zdraví - i tobě zdraví přízeň zachová. Večer že se usměje a na schodech tě pozdraví Ten mužný Šebesta, či krásná Machová. PŘEJU Přeju chlapům, ať věří v svý ženy a ženám – ať jim chlapi krejou záda. A ať si věří když si šeptaj večer unaveni- mám Tě rád,i já Tebe mám ráda. A stále věř,že tohle se ti splní, ať máš vždy za čím jít jak břišní tanečnice,když se v bocích vlní, ta ví že stačí tancovat a být. A když to přijde,je to dojemný a krásný,dámám zatřpytí se slza pod sličnými víčky tak to je život, ne jen náplň básní a dámy mohou žmoulat kapesníčky.
Komentáře
Přehled komentářů
Věřím, že když se ráno probudím, bude světlo a na stole vonět káva..
Dík, tak nějak ke mně znovu přichází poezie a také vděčnost, že jsem objevila toto jemně "obyčejné" veršování naplněné lidskostí..
dík
(Alena, 4. 5. 2010 8:49)